dnes je 22.4.2024

Input:

Vracení daně

26.9.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

2022.1900.1
Vracení daně

Ing. Petr Vondraš

Vnitřní trh Evropské Unie je založen na volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Jedním z principů daně z přidané hodnoty je neutralita pro plátce DPH. Ten si z nakoupeného zboží či přijaté služby může odpočítat DPH prostřednictvím daňového přiznání, a to nejen ve svém sídelním státě, ale i tam, kde je k DPH registrovaný. Aby byl princip neutrality co nejideálnější, umožňuje směrnice Rady 2008/9 vrácení odpočtu i ve státech, kde plátce registrovaný není. Na požádání o vrácení DPH z roku 2021 už ale nezbývá moc času.

Použitá ustanovení v zákoně o DPH: § 82 ZDPH, § 83 ZDPH. Směrnice Rady 2008/9/ES

Kdo může o vrácení daně požádat

I v režimu vrácení daně musí stále platit princip neutrality. Nárok na vrácení má proto jen ten, kdo sám DPH ze svých služeb nebo dodání zboží odvádí, popřípadě poskytuje něco, co je od DPH sice osvobozeno, ale s nárokem na odpočet. Pokud český plátce, který žádá vrácení daně v jiném členském státě, použil přijaté plnění k činnostem s kráceným nárokem na odpočet, musí i daň požadovanou v jiném členském státě pokrátit.

Český plátce natankoval několikrát v roce pohonné hmoty v Německu. Protože firemní vozidlo používá jak pro plnění zdanitelná, tak i pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet, může požádat o vrácení německé DPH podle stejného koeficientu, který používá pro nároky na odpočet v českém daňovém přiznání. Pokud bude český plátce žádat o vrácení daně za první pololetí roku 2022, uvede do žádosti aktuální výši svého zálohového koeficientu. Když za druhé pololetí nebude žádat o vrácení daně, musí po zjištění vypořádacího koeficientu za rok 2022 podat elektronicky přes aplikaci vrácení daně samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu a v něm informovat členské státy, kolik je jeho vypořádací (upřesňující) koeficient.

Český zákon o DPH podmiňuje možnost požádat o vrácení daně v ČR tím, že žadatel nebyl v období pro vrácení daně plátcem české DPH. Plátce se sídlem v jiném členském státě může požádat o odpočet DPH v ČR prostřednictvím podaného daňového přiznání i v případě, že v období, za které podává daňové přiznání, neuskutečnil v tuzemsku žádné plnění, z něhož by mu plynul nárok na odpočet. Toto zjednodušení neplatí ve všech členských státech – český plátce, který má registraci i v jiných státech EU si, v těchto státech musí ověřit, zda v období, ve kterém byl v daném státě sice registrovaný k DPH, ale nevznikla mu v tomto státě povinnost přiznat daň, může odpočet z přijatého plnění nárokovat přes podané daňové přiznání nebo zda musí požádat o jeho vrácení prostřednictvím vyplnění on-line žádosti v ČR.

Je třeba vzít na vědomí, že ustanovení § 82a českého ZDPH se českého žadatele netýká, protože podmínky v něm uvedené musí splňovat zájemci o vrácení daně, kteří mají sídlo mimo Českou republiku. Český plátce by se měl při žádosti orientovat podle obdobného ustanovení, které má zákon ve státě, v němž požaduje vrátit DPH. Nicméně pravidla pro vrácení daně jednotlivých členských států vycházejí ze směrnice Rady 2008/9, takže její znalost by měla být pro žadatele dostačující.

Jaké musí žadatel splnit podmínky

Byť je institut vrácení daně možností, jak zachovat neutralitu daně i při jejím zaplacení ve státě, kde osoba povinná k dani nemůže požádat o vrácení odpočtu přes daňové přiznání, určitá administrativní náročnost vedla k tomu, že je určena minimální částka daně, o kterou lze požádat. Stejně tak je omezeno období, za něž lze o vrácení daně žádat. Toto období můžeme rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou žádosti za období minimálně třech po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nárokovaná daň za toto období nesmí být nižší než 400 EUR nebo ekvivalent částky v národní měně. Další možností je požádat o vrácení daně za celý kalendářní rok. Zde je stanovena minimální částka ve výši 50 EUR nebo opět ekvivalentu této částky v národní měně. Stejný limit platí i pro žádost za období zbytku kalendářního roku.

Český plátce provozující kamionovou přepravu tankuje pohonné hmoty podle potřeby v různých státech EU. Například jen v Německu zaplatil v roce 2021 DPH z pohonných hmot ve výši 10 tisíc EUR. Z této částky připadlo 300 EUR na první čtvrtletí, 6 000 EUR na druhé čtvrtletí, 3 500 EUR na třetí čtvrtletí a 200 EUR na čtvrté čtvrtletí. První žádost mohl český plátce podat až v okamžiku, kdy hodnota požadované DPH přesáhla 400 EUR. To bylo v dubnu 2021, takže první žádost byla za měsíc leden až duben 2021. Stejný minimální limit platil i pro druhou žádost. Částku daně 400 EUR překročil český plátce již v květnu 2021, protože jen během tohoto měsíce natankoval pohonné hmoty ve výši DPH 3 000 EUR. Nicméně kromě minimální hranice 400 EUR na žádost platí i minimální období třech měsíců, takže druhou žádost mohl český plátce podat až za období květen až červenec 2021. Za další tři měsíce požadovaná výše DPH opět překročila 400 EUR, a proto další žádost byla podána za období srpen až říjen. V listopadu a prosinci měl provozovatel kamionové přepravy v Německu jen jedno tankování ve výši DPH 300 EUR. Protože se jednalo o zbytek kalendářního roku a částka převýšila limit 50 EUR, mohl český plátce požádat o vrácení i těchto 300 EUR.

Pro všechny žádosti o vrácení daně platí, že je lze podat nejpozději do 30. září následujícího roku. Týká se to jak žádostí za celý rok, tak žádostí, které se podávají jen za část kalendářního roku.

Podání žádosti prakticky

Aby nebyl tento článek jen teoretickým popisem, že požádat o vrácení daně lze, rozhodl jsem se o vrácení daně sám požádat a tím nejpraktičtěji ukázat, jak na to. Ještě dříve, než začnete vyplňovat žádost o vrácení, musí být žadateli umožněn přístup do aplikace pro vyplnění. O tento přístup je potřeba požádat správce daně, k čemuž slouží formulář Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech. Uvedený formulář je k dispozici na stránkách portálu MOJE daně. Ke kýženému formuláři je potřeba se proklikat přes "Elektronická podání pro Finanční správu" klik na "Elektronické formuláře" klik na "Daň z přidané hodnoty" a zde se již objeví avizovaná "Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech". Po jejím vyplnění a odeslání místně příslušnému finančnímu úřadu žadatele, je potřeba vyčkat, než přijde SMS či zpráva do datové schránky, že správce daně vyhověl žádosti o přístup do aplikace a tento přístup byl zřízen.

Po úspěšně zvládnutém kroku jedna, přichází krok dva, což je vyplnění samotné žádosti o vrácení daně. Tu nalezneme opět na stránkách portálu MOJE daně pod proklikem "Vrácení DPH v rámci EU". Do samotné aplikace je možné se přihlásit přes datovou schránku nebo elektronickým podpisem. Po úspěšném přihlášení se žadateli objeví na obrazovce Informace o přihlášení a nad nimi text VRACENÍ DPH. Kliknutím na tento text se dostane žadatel do nabídky, kde si vybere "Nová žádost o vrácení DPH" a může začít vyplňovat záhlaví žádosti. První výběr se týká státu vrácení DPH (např. Německo). Žadatel označí, zda se jedná o novou nebo opravnou žádost, popř. o samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně, a vybere začátek období pro vrácení a jeho konec.

Aby mohla být žádost podána, musí žadatel potvrdit, že pro něj platí zákonný předpoklad a sice, že v období, za které žádá o vrácení daně, nedodal zboží ani neposkytl službu, které se považují za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně, s výjimkou plnění, která uvádí směrnice Rady 2008/9 v článku 3 písm. b) bodech i) a ii). Onou výjimkou jsou obecně plnění, kvůli kterým se osoba povinná k dani nemusí ve státě vrácení daně registrovat k DPH.

Pokud má žadatel pouze částečný nárok na odpočet, vybere v záhlaví žádosti možnost "Ano" a uvede výši svého krátíciho koeficientu. Poslední informací vyplňovanou v záhlaví žádosti je popis ekonomické činnosti žadatele přes vybraný NACE kód (stejný, který žadatel uvádí ve svém daňovém přiznání k DPH).

Na další straně jsou již předvyplněné informace o žadateli a po nich informace o zástupci. Pokud žádost vyplňuje zástupce, tak je to on, komu byl zřízen přístup do aplikace, takže tato strana se pak předvyplní údaji o zástupci, který dostal od finančního úřadu v rámci přidělení přístupu vygenerované identifikační číslo, pod kterým se do aplikace hlásí.

Velmi důležitá je následující strana, kde jsou kontaktní údaje. Daňové správy na zde uvedený e-mail odesílají doplňující dotazy, a proto je velmi důležité, aby to byl e-mail, který je funkční a který ať již žadatel nebo jeho zástupce aktivně používají. Jako další položka se vyplňuje telefon žadatele nebo zástupce, ale v praxi jsem se ještě nesetkal s tím, že by finanční úřad státu vrácení na zadané telefonní číslo zavolal. Poslední opět velmi důležitou informací na dané straně jsou údaje o bankovním účtu, na něž má být daň vrácena.

Na další straně žádosti už začíná vyplňování daňových dokladů. Zde platí, že co řádek, to jeden daňový doklad. První vybíranou informací je, zda se jedná o VAT nebo TIN. Ve většině případů je

Nahrávám...
Nahrávám...