dnes je 22.4.2024

Input:

Zajištění daně ze zdanitelných příjmů nerezidentů

24.4.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

Zajištění daně ze zdanitelných příjmů nerezidentů

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 2 odst. 3 – Definice daňového nerezidenta – fyzické osoby

    • § 17 odst. 4 – Definice daňového nerezidenta – právnické osoby

    • § 22 – Příjmy nerezidenta, které v ČR podléhají zdanění

    • § 38e – Zajištění daně

    • § 38d – Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

    • § 256 – Opatření při mezinárodním zdanění

    • § 125 až 128 – Registrační povinnost

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK)

  • Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

  • Pokyn GFŘ D-59

Popis operace:

Tuzemské osoby, které vyplácejí příjmy zahraničním osobám – daňovým nerezidentům, mají ve vztahu k ČR povinnosti plátce daně. Daňoví nerezidenti mají v ČR tzv. omezenou daňovou povinnost, což znamená, že zde podléhají zdanění pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR, které jsou taxativně vymezeny v ust. § 22 ZDP. Jestliže tuzemská osoba vyplácí daňovým nerezidentům, některý z příjmů obsažených v ust. § 22 ZDP, musí posoudit:

  • zda se jedná o příjem nerezidenta podléhající srážkové dani (§ 38d ZDP),

  • nebo o příjem nerezidenta, ze kterého je nutné provést zajištění daně (§ 38e ZDP).

V tomto příspěvku se budeme zabývat zdanitelnými příjmy nerezidenta, které musí být v ČR nerezidentem zdaněny prostřednictvím daňového přiznání. Tuzemský obchodní partner, který tyto příjmy vyplácí, má obvykle povinnost z těchto příjmů pod vlastní majetkovou odpovědností zajistit daň.

Je tomu tak z toho důvodu, že vymožení daňové povinnosti od zahraničních osob je ztíženo. Proto byl do zákona o daních z příjmů zaveden institut zajištění daně. Zajištění daně z příjmů nerezidenta provádí plátce (většinou tuzemská firma), který příslušnou částku odvádí správci daně pod vlastní majetkovou odpovědností.

ČR uzavřela s celou řadou států smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Pokud posuzovaný příjem nebude podle příslušné smlouvy podléhat zdanění, nebude daň v ČR srážena ani zajišťována. Seznam platných smluv o zamezení dvojího zdanění je pravidelně aktualizován a zveřejňován Ministerstvem financí ČR https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv.

V tabulce jsou uvedeny příjmy nerezidentů, které v ČR podle zákona o daních z příjmů podléhají zdanění a ze kterých je nutné provést zajištění daně.

Ustanovení ZDP  Druh příjmů  Výše
zajištění 
 
§ 22 odst. 1 písm. a)   Příjmy stálých provozoven   10 %   
§ 22 odst. 1 písm. a)
§ 22 odst. 3   
Účast na veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech:      
– společník je právnická osoba  (zajištění ve výši obecné sazby daně)  19 %   
– společník je fyzická osoba (zajištění ve výši obecné sazby daně)  15 %   
§ 22 odst. 1 písm. d)   Příjmy z prodeje nemovitostí, umístěných na území ČR a z práv s nimi spojených   10 %   
§ 22 odst. 1 písm. e)   Příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů, umístěných na území ČR   10 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 7   Příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, majetkových práv registrovaných na území ČR   10 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 7   Příjmy z prodeje investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem, např. cenných papírů  1 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 9   Výživné a důchody   10 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 10   Příjmy společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu   10 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 11   Příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením   1 %   
§ 22 odst. 1 písm. h)   Příjmy z převodu podílu ve společnostech se sídlem v ČR  10 %   
§ 22 odst. 1 písm. i) Příjmy z prodeje obchodního závodu umístěného na území ČR  10%  
  • Při provádění zajištění daně je nutné zkoumat, zda není s příslušným státem uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, která stanoví, jakým způsobem lze konkrétní příjem v ČR zdanit. Pokud není možné konkrétní příjem podle mezinárodní smlouvy zdanit, zajištění daně se neprovádí.

  • V případě, že nerezident, jehož příjem podléhá zajištění daně, je plátcem DPH, srážka zajištění se provede ze zdanitelného příjmu bez DPH.

  • Zajištění daně se zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

  • Zajištění daně se neprovádí u zahraničních osob, které jsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. V současné době se jedná o následující státy: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie, Spolková republika Německo, Španělko, Švédsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko.

  • Zajištění se neprovádí u poplatníků rezidentů smluvních států v případech, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění nedovoluje příslušný příjem zdanit.

  • Zajištění se neprovádí v případě platby nájemného fyzickými osobami za nemovitost k bydlení.

Zajištění daně ve výši 10 % z příjmů nerezidenta

Z většiny zdanitelných příjmů nerezidenta je plátce povinen zajišťovat daň ve výši 10 %. Rozhodný okamžik, kdy plátci vzniká povinnost srazit zajištění daně je při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch nerezidenta, nejpozději však v den, kdy se o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Daňový nerezident může požádat svého místně příslušného správce daně o snížení částky zajišťované daně nebo i o zrušení povinnosti daň zajišťovat. U poplatníků, kteří řádně plní své povinnosti, ve většině případů není důvod žádosti nevyhovět. Zejména v případech, kdy je poplatník povinen platit zálohy na daň, by na jeho daňovém účtu zbytečně vznikaly přeplatky, které by musely být následně vráceny.

Zajištění daně ve výši 1 % z příjmů nerezidenta

Zajištění daně ve výši 1 % se provádí z příjmů nerezidenta při prodeji investičních instrumentů a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením. Většina smluv o zamezení dvojího zdanění stanoví, že tento příjem nebude zdaněn v ČR, ale ve státě, kde je zahraniční osoba rezidentem. V těchto případech nebude zajištění daně plátcem provedeno. Pokud by však byly úhrady z pohledávky nabyté postoupením poskytnuty zahraniční osobě z nesmluvního státu, příjem v ČR podléhá zdanění a zajištění daně je nutné provést. V praxi se vyskytují také případy, kdy tuzemská společnost není schopna správci daně prokázat (nejčastěji dokladem o daňovém domicilu), že její zahraniční obchodní partner je rezidentem smluvního státu a z toho důvodu nelze v těchto případech uplatnit smlouvu o zamezení dvojího zdanění (viz příklad 1).

Zajištění daně z příjmů nerezidenta ve výši obecné sazby daně

Daň je nutné zajišťovat také:

  1. ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti (k. s.) připadající na zahraniční společníky (v případě k. s. na komplementáře),
  2. z úvěrového finančního nástroje (např. ze zápůjčky) poskytnutého uvedeným obchodním korporacím.
    • Jde-li o nerezidenta – fyzickou osobu, bude provedeno zajištění daně ve výši sazby daně podle § 16 ZDP, tj. v roce 2023➝ 15 %.

    • Pokud je společníkem zahraniční právnická osoba, potom plátce provádí zajištění daně podle sazby daně uvedené v § 21 ZDP, tj. v roce 2023 ➝ 19 %.

U těchto příjmů je nutné provést zajištění daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností – potom je třeba provést zajištění daně nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období (§ 38e odst. 3 ZDP).

Odvod zajištěné daně finančnímu úřadu

Částky zajištěné daně sražené poplatníkovi (nerezidentovi) odvádí plátce do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc svému místně příslušnému správci daně na účet, který má předčíslí 10030. Úplné číslo účtu včetně dalších informací o provedení platby je možné vyhledat ve Finančním zpravodaji nebo na webových stránkách finanční správy.

Současně s platbou je tuzemská společnost povinna vyplnit a zaslat správci daně tiskopis Ministerstva financí "Hlášení plátce daně o provedení srážky daně ze zdanitelných příjmů" (tiskopis 255516 Mfin 5516 vzor. č. 16). Na tomto tiskopisu plátce vyplní: své identifikační údaje a dále jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka (tj. daňového nerezidenta), jeho daňové identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Tiskopis je možné vyhledat na webových stránkách finanční správy: https://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5516_15.pdf?202303191809.

Na základě žádosti plátce nebo poplatníka (nerezidenta) vydá správce daně "Potvrzení o zajištění daně sražené plátcem".

Částku zajištění daně (zaokrouhlenou na celé koruny nahoru) plátce zašle svému místně příslušnému správci daně, který na základě přiloženého hlášení platbu odešle správci daně místně příslušnému daňovému nerezidentovi, kde bude platba převedena na osobní daňový účet poplatníka (nerezidenta). Pokud plátce zajištění daně neprovede a poplatník (nerezident) nepodá daňové přiznání a daň v ČR neuhradí, bude částka, která měla být zajištěna, na plátci správcem daně vymáhána jako dluh včetně sankčních úroků. V případech, kdy nerezident daňové přiznání podá a daň v ČR zaplatí, bude plátci stanoven pouze sankční úrok z prodlení.

Postup nerezidenta

Zahraniční osoba (právnická i fyzická) je povinna všechny své zdanitelné příjmy (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní) zahrnout do daňového přiznání, které podá tuzemskému správci daně. Obecná právní úprava povinnosti podat daňové přiznání je stanovena v ust. § 38g ZDP pro fyzické osoby a v ust. § 38 ZDP pro právnické osoby. Tato ustanovení platí pro daňové rezidenty ČR i pro daňové nerezidenty bez jakéhokoli rozdílu. V daňovém přiznání lze uplatnit související výdaje, uplatnit slevy a odpočty, na které poplatníkovi vznikne nárok. Z pohledu nerezidenta je zajištění daně jakousi zálohou, kterou si poplatník započítá na celkovou daňovou povinnost vzniklou v ČR. Od vypočtené daňové povinnosti si nerezident odečte částku zajištěné daně a rozdíl doplatí. V případě, že poplatník v daňovém přiznání uplatní vyšší výdaje, odpočty apod., může nastat situace, kdy po započtení zajištění daně vznikne přeplatek. Na žádost nerezidenta správce daně přeplatek vrátí. Z uvedených informací vyplývá, že z povinnosti zajistit daň nevyplývají pro plátce žádné platby navíc. Česká republika pouze předchází situaci, kdy zahraniční osoba (nerezident) nepodá v ČR daňové přiznání a nezaplatí žádnou daň. V těchto případech správce daně může (ale nemusí) považovat zajištěním daně daňovou povinnost nerezidenta za splněnou.

Souvztažnosti:

Účtování u plátce příjmu  MD  DAL  
Nahrávám...
Nahrávám...